Nabíječka v podzemní garáži a požární ochrana

Představují elektromobily vyšší riziko požáru?

Dostupné analýzy neukazují, že by elektromobily začínaly hořet častěji než auta se spalovacím motorem. Rozdíl je v průběhu požáru: poškozená lithium-iontová baterie může podlehnout nekontrolovanému přehřívání (thermal runaway), hoří dlouho, uvolňuje velké množství toxických plynů, bývá obtížně uhasitelná a po uhašení se může znovu vznítit.

V uzavřené garáži to hasičům zásah ztěžuje. Cílem projektu proto není „zákaz elektromobilů“, ale omezení rizika na straně nabíjecí instalace a zajištění bezpečných podmínek pro záchranáře: možnosti rychlého odpojení napájení, srozumitelného značení a přístupu k nabíjecím místům.

Co ověřuje odborník na požární ochranu

Projekt nabíjecí instalace v uzavřené garáži odsouhlasuje odborník na požární ochranu (v Polsku tzv. rzeczoznawca ds. zabezpieczeń przeciwpożarowych). Posuzuje, zda nová instalace nezhoršuje podmínky požární bezpečnosti budovy:

• Propojení s aktivními systémy požární ochrany: elektrickou požární signalizací (EPS), tlačítkovými hlásiči požáru a požárním vypínačem (central stop).
• Soulad s rozdělením budovy do požárních úseků — včetně toho, jak nové vodiče procházejí stěnami a stropy mezi úseky.
• Umístění nabíječek vůči únikovým cestám, východům a schodištím.
• Soulad s požárními požadavky budovy stanovenými v jejím projektu a v požárním řádu (polské instrukci požární bezpečnosti).

Odpojení nabíjení při poplachu

Po aktivaci systému požární ochrany musí být nabíjecí stanice odpojeny. V budově se to dělá globálně — nabíječky se vypínají spolu s celým požárním úsekem, nikoli každá zvlášť. V garážích s elektrickou požární signalizací se napájení nabíječek po poplachu obvykle odpojí automaticky a nezávisle na tom je lze odpojit požárním vypínačem.

Samostatné nouzové vypínače u každé nabíječky se obvykle používají u venkovních stanic mimo objekt.

Kam nabíječky v garáži umístit

• Mimo únikové cesty, východy a schodiště — aby případný požár auta neodřízl cestu k úniku.
• Ideálně blízko vjezdu do garáže, kde mají hasiči snazší přístup a kouř se rychleji odvádí.
• Na místech chráněných před nárazem manévrujících aut — např. s odrazníky nebo ochrannými sloupky.
• Se značením nabíjecích míst a vypínačů, srozumitelným pro záchranáře.

Bezpečná elektroinstalace

Většinu rizik spojených s nabíjením lze omezit na straně samotné instalace. V hromadné garáži to znamená:

• Nabíječky (wallboxy) místo nabíjení z domácích zásuvek — běžná zásuvka se při mnohahodinovém zatížení může přehřívat.
• Proudový chránič pro každý bod s ochranou proti stejnosměrnému proudu — chránič typu B, nebo typu A s detekcí stejnosměrného reziduálního proudu 6 mA v nabíječce.
• Vodiče a jištění dimenzované na dlouhodobé zatížení a řízení výkonu, které nedovolí přetížení instalace.
• Prostupy kabelů hranicemi požárních úseků utěsněné protipožárními ucpávkami s požární odolností požadovanou pro danou konstrukci.
• Výchozí revize s protokolem a pravidelné kontroly instalace.

Jak to obvykle vypadá v praxi

Ve drtivé většině případů odborník nestanoví pro budovu žádné zásadní dodatečné požadavky. Nejčastěji doporučení zahrnují propojení nabíječek s elektrickou požární signalizací nebo požárním vypínačem, umístění bodů, značení a aktualizaci požárního řádu. Méně často dodatečné hasicí vybavení nebo změny ve větrání a odvodu kouře.

Stanovisko odborníka a odsouhlasený projekt jsou také součástí dokumentace potřebné, když stanice podléhá technické prohlídce UDT (polský Úřad technického dozoru).

Rozsah požadavků závisí na konkrétním objektu a aktuálních předpisech — potvrzujeme ho individuálně po analýze budovy.

Pravidla pro uživatele garáže

• Nabíjet jen z nabíječek k tomu určených, bez prodlužovacích kabelů a redukcí.
• Nenabíjet auto s viditelným poškozením baterie nebo po nehodě, dokud ho nezkontroluje servis.
• Hlásit správci poškození kabelů, konektorů a krytů nabíječek.
• Nezastavovat přístup k nabíječkám, vypínačům a hydrantům.